Doufám, že jste se na té židli neuvelebily moc pohodlně. Hned teď totiž musíte přestat číst, zvednout se a doběhnout si pro olej na masáž hráze. Ano. Vážně. Nedělám si srandu. Je to jedna z nejdůležitějších věcí, které byste v téhle době měly dělat. Ať se vám to líbí nebo ne, nepružná hráz vás při porodu i po něm může pěkně potrápit, vím to z vlastní zkušenosti. Nastřižená hráz vám zkazí klidně celé týdny po porodu a natržená (i když se hojí mnohem rychleji) taky není nic, co byste si v šestinedělí přály. Jak se masáž provádí, si vygůglíte samy, já jsem tu jen od toho, abych udělala pořádné bububu. A můžeme se posunout k dalším povinnostem. Ano, devátý měsíc je totiž, přestože všichni všude píšou, jak máte odpočívat a relaxovat, plný práce. Především musíte pracovat samy na sobě. Snažte se udržet v kondici. Cvičte. Dýchejte. Pijte těhotenskou směs. Masírujte hráz. Olejujte a masírujte břicho a další partie, které se po porodu budou vracet „do původní velikosti“. ☺ A kromě toho všeho začněte realisticky myslet na to, co bude potom. A teď nemám na mysli, abyste se rozněžněně nechávaly unášet představou sebe samých se sladce spícím miminkem v náručí. Ne. Mám na mysli spíš to, co budete vy a vaši nejbližší v šestinedělí jíst, kde budete spát, do čeho to sladce spící (či mocně řvoucí) robě oblečete, v čem ho budete nosit a kam ho budete během dne (a pokud nejste příznivkyně kontaktního rodičovství, tak i v noci) alespoň na kraťoulinké chvilky odkládat. Odborníci (já ☺) radí vařit už teď od všeho dvojí porce a štosovat je do mrazáku, vyprat (a pro ty, kdo hoví přežitkům našich drahých matek, i vyžehlit) relevantní oblečení a povlečení a vše uložit do čisté a dobře uzavřené skříně, nachystat si postýlku nebo houpačku (hacku) na denní povalování a domluvit si s příbuznými, kdo kdy přijede podpořit (= poklidit atd.) vaši láskyplnou, ale notně zabordelenou poporodní domácnost. A ještě přidávám jeden tip na příjemnou povinnost. Já sama ji při prvním těhotenství zanedbala a pak jsem toho dost litovala. Kdo to neumíte, naučte se zacházet se šátkem na nošení dětí. A to ještě teď. Ne až potom. Teď. Může se totiž stát, že zaplavené hormony a neodkladnými požadavky růžového novorozeného uzlíčku nebudete vůbec schopné pochopit, jak na to. Internet je sice plný instruktážních videí a mateřská centra zkušených nosnic, které později rády poradí, ale ručím vám za to, že není nic krásnějšího (a pro fungující domácnost, obzvlášť s dalšími dětmi, nic praktičtějšího), než když můžete svoje voňavé novorozeně sebevědomě, bezpečně a pevně (a to i ve vertikálu) přitisknout tělo na tělo už v šestinedělí. Ušetří vám to spoustu trápení. Pochyb. Probdělých hodin. A času.