Download Freewww.bigtheme.net/joomla Joomla Templates Responsive

Když jsem zjistila, že jsem potřetí těhotná, přestala jsem na chvíli dýchat, zhasla jsem světlo a automaticky otočila klíčem v zámku koupelnových dveří. Potřebovala jsem s tou informací být chvíli sama. Než si ji plně uvědomím. Než se z ní stane realita… Po chvíli jsem dveře radši zase rychle odemkla a vyšla ven do světla a hluku večerního handrkování o to, kdo z kluků se bude první koupat, protože jediné, co byl můj mozek v té tmě a tichu schopen vyprodukovat, byly mžitky před očima a věta: „Jejdamane, co budeme dělat?!“

Možná to znáte. A to potom taky víte, že si člověk zvykne. A že se to prostě nějak zvládne. A já si po pár dnech zmatku v hlavě řekla, že tentokrát (protože už je to opravdu, ale opravdu a určitě naposledy), prožiju těhotenství naplno. Že chci zakusit všechno, na co dostanu chuť, podlehnout každé náladě, která na mě přijde, a vědět o všem, co se s tím mrnětem uvnitř mě děje. A taky si to všechno zapisovat. (Totální iluze, kterou si aspoň trochu snažím vynahradit tady).